Ptá se učitel dětí ve škole, jestli znají nějaké dráždidlo. Mařenka se přihlásí a povídá: "Cibule."
"Správně, Mařenko."
Přihlásí se Toníček: "Pepř."
"Správně, Toníčku."
A Pepíček, starý sprosťák, povídá: "Pí..."
A učitel na to: "Pepíčku, to už je moc, píšu ti poznámku a zítra ji přineseš podepsanou."
Druhý den sedí Pepíček v úplně poslední lavici a učitel si myslí, že je to kvůli poznámce - že ji asi nemá podepsanou. Podívá se do žákovské, poznámka je podepsaná, a tak se ptá: "Pepíčku, poznámku máš podepsanou, tak proč sedíš tak vzadu??"
A Pepíček na to: "Víte, pane učiteli, náš táta říkal, že jestli si myslíte, že pí... není dráždidlo, tak jste asi teplouš a radši dál od vás!"
Jde Karkulka černým lesem a najednou - z křoví kouká vlčí hlava oči vytřeštěné.
No tak Karkulka začne svoji repliku: "Proč máš tak velké oči..."
A vlk tiše zmizí. Karkulka zavrtí hlavou a jde dál.
Dojde na paseku a tam z trávy čouhá vlčí hlava s vyvalenýma očima,
a Karkulka zase začne: "Proč máš tak velké oči...
" Hlava zmizí a jen vlnění trávy značí vlkův ústup.
Karkulce je to už fakt divný a jde dál.
Najednou vidí že z mlází zase kouká vlčí hlava, tak znovu začne
"Proč máš tak.." a v tom vlk nelidsky zařve: "Kurva, já se snad v klidu nevyseru!"
Hustým lesem pomalu kráčejí dva bratři. Jdou popřát ke své babičce, která má dnes narozeniny. Jeden z nich je slepý a druhý má jen jedno oko. Jdou a jdou a v tom ten s jedním okem šlápne na spadlou větev, která se vymrští a to oko mu vyšlehne. Mrzutě se zastaví a povídá tomu slepému: "Brácho, tak jsme došli". Slepý rozpřáhne široce náruč a vesele zvolá: "Ahoj babi, všechno nejlepší k narozeninám."
